sobota 6. září 2014

Stephenie Meyerová: Stmívání

sobota 6. září 2014

Isabella Swanová se stěhuje do Forks, městečka ve státě Washington, kde neustále prší. Zdá se jí, že na světě neexistuje nudnější a beznadějnější místo – až dokud nepotká tajuplného a přitažlivého Edwarda Cullena, který doslova obrátí její život vzhůru nohama. Do Isabellina příjezdu Edward úspěšně tajil před obyvateli městečka svou upírskou osobnost. Ale nikdo není v bezpečí, zvláště Isabella, člověk, který je Edwardovi nejdražší. Milenci však balancují na ostří nože – mezi touhou a hrozným nebezpečím. 


Jsem si téměř jistá, že tuhle knihu zná každý nebo minimálně film většina z vás viděla. Neskutečně mě mrzí, že jsem si nejdříve nepřečetla knížku a pak si nepustila film. Jsem přesvědčená o tom, že je vždy lepší si na příběh podívat vlastníma očima, udělat si představu o postavách a prostředí a teprve potom se podívat na zfilmovanou verzi.
Kniha pro mě tudíž nebyla žádným překvapením, věděla jsem přesně, co a jak se stane a podle mého názoru knihu spousta lidí přechválila a stala se málo vyhledávanou a nezajímavou. Alespoň si myslím, že na ni lidé v mém okolí mají tento skeptický názor. 

Kniha se mi četla opravdu dobře, ale chybělo mi takové to napětí. Vždy, když čtu nějakou knihu, mám možnost představit si postavy, udělat si o nich nějaký obrázek, i prostředí si ráda představuji. U téhle knihy mi to šíleně moc chybělo, nedokázala jsem při čtení zapomenout na film.

Co se týče postav, je mi ze všech nejsympatičtější Alice, je to taková romantička, hrozně milá a půvabná. Jacob se v knize objevuje opravdu málo, na rozdíl od filmu kde ho vidíte mnohem častěji. Občas mě vytáčel Edward, který nenechá Bellu vlastně samostatně přemýšlet, vadí mu i to, že se baví s někým jiným, ale přitom ji pořád jaksi nabádá k tomu, aby se od něj držela dál.


Velmi se mi líbí, jakým způsobem autorka píše. I když popisuje nějakou postavu, je celkem stručná a zbytečně nic neprotahuje. Někomu by mohlo vadit, že v knize není tak častá přímá řeč, já jsem naopak ráda. Je to asi první fantasy kniha, kterou jsem četla, takže nemohu knihu nijak porovnat s ostatními. 
Jak asi víte, na fantasy knihy zrovna nejsem, ale tuto sérii si chci přečíst celou, protože upíři a vlci jsou z těchto fantasy postav snad to jediné, co mi přijde maličko reálné. Ale aby si to někdo špatně nevyložil a nemyslel si, že snad věřím v upíry, to opravdu ne.

Vůbec nelituji toho, že jsem si knihu přečetla a že jsem jí věnovala docela dost času. Zbývající knihy si chci pořídit taky v tomto vydání, protože se mi líbí víc, než to originální. 


8 komentářů:

  1. Na Stmívání má většina mých přátel, k nimž vzhlížím, nepříliš dobrý názor. Mně se však knížky docela líbily, stejně tak filmy. Nebyla jsem sice žádná posedlá fanynka, ale na filmy do kina jsem chodila a sérii přečetla několikrát. Ráda bych se k ní vrátila ve spojitosti čtení v angličtině, české knížky jsem dala kamarádce. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opravdu? Tak to jsi dobrá, že se do čtení pouštíš v angličtině. Obávám se, že já v ní ještě nejsem tolik zdatná :-)

      Vymazat
  2. Nojo, Stmívání. Dřív, když to byl takový ten velký boom, tak o tom jedna polovina prohlašovala, že je to brak a druhá polovina to milovala. Mně bylo 13, když jsem to četla a popravdě řečeno, byla to kniha která mě vážně dost bavila, i když ten věk s tím asi taky bude mít něco společného.
    Moc se mi líbí, že knihu nesoudíš a udělala jsi si na ni vlastní názor. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda, hodně při čtení takové knihy záleží na věku.
      Děkuji za komentář :-)

      Vymazat
  3. Stmívání a i další díly se mi moc líbily :-). Sice už je to delší dobu, co jsem to četla, ale ráda bych si to přečetla kdykoliv znovu :-).

    OdpovědětVymazat
  4. Tady možná uškodilo, že jsi viděla nejdřív film - který se knihy držel poměrně věrně. Ale přesto si myslím, že kniha je lepší, třeba to objevování, že Edward je upír, v knize trvalo poměrně déle - nebo spíš fakt, že to Bella strávila trochu obtížněji než ve filmu. Ale Stmívání se mi moc líbilo, přestože jsem k tomu měla občas výhrady - možná mi trochu vadila Bellina odtažitost a nesamostatnost, ale nikdo nejsme dokonalý, tak jsem to přešla. Jinak, Meyerová umí psát opravdu poutavě, možná to není vypulírovaná knižní pecka, ale dost chytlavá srdcovka.

    OdpovědětVymazat