Ira Levin: Rosemary má děťátko

Slavný román balancující na pomezí psychologického příběhu a hororu. Odehrává se koncem šedesátých let dvacátého století v New Yorku. Novomanželé Rosemary a Guy se nastěhují do velkého bytu v Bramfordu - starém velkém domě s temnou pověstí. Guy je začínající herec a Rosemary se svědomitě připravuje na roli matky, i když dítě zatím nečeká. Zakrátko se mladý pár seznámí s trochu vlezlými sousedy - manžely Castevetovými a přes lehký odpor Rosemary se Guy spřátelí s Romanem Castevetem. Zakrátko Rosemary za podivných okolností otěhotní a Guy dostává velkou hereckou šanci, když jeho konkurent náhle oslepne. Castevetovi se mezitím stále více vtírají do přízně mladého páru a nepokrytě Rosemary organizují život. Postupem času začne mít nastávající maminka z řady náznaků a podivných náhod podezření, že jejich sousedé praktikují čarodějnictví a chtějí její dítě pro své temné obřady. Jestli jde o chorobné vize, které v citlivé Rosemary vyvolává samota milionového velkoměsta a tísnivý dům, nebo jde o skutečné děsivé události už Ira Levin nechává na zvážení čtenáři. Rosemary má děťátko je nevšední a velmi sugestivní příběh, který pravděpodobně zůstane dlouho vryt do paměti každého čtenáře. Román se dočkal i úspěšného filmového zpracování. 
 
Autor: Ira Levin
Nakladatel: Odeon 
Rok vydání: 1976
Žánr: Román/Horor
Počet stran: 213
Vazba: Vázaná

Děj se odehrává v 60. letech minulého století, toto období je mi velice blízké, právě z tohoto důvodu jsem si knihu vybrala. Živě si představuji ta americká předměstí, výlohy s drahým zbožím... Ze začátku jsem se nad knihou občas jen tak lehce pousmála, později mi začaly vadit některé z hlavních postav, tak jsem se spíš rozčilovala.
Rosemary začala být dost naivní, co se těhotenství týče, ale chápu, že já to nemohu posuzovat. Guy - manžel Rosemary je mi hodně sympatický už od začátku. Ze všeho si utahuje, nad vším mávne rukou, zkrátka s ničím si nedělá hlavu. Působí dost sebevědomě a spokojeně.

 Je to taková oddechová kniha, u které není třeba přemýšlet, je čtivá a všichni jsou na sebe až příliš zdvořilí. Právě to se mi na celém příběhu líbí nejvíce...

...myslela jsem si, že stejný názor budu mít, až knihu dočtu. Všechno se zdálo být fajn. Rosemary se pěčlivě připravovala, až se jí narodí miminko. Avšak všechno není tak, jak se na první pohled zdá. Stane se něco, s čím se Rosemary nedokáže smířit, něco, co ani ve snu nečekala...

 

Kniha byla neskutečně čtivá, zábavná a později i napínavá. Dojímala jsem se nad celým tím krásným příběhem, ovšem ve chvíli se stalo něco, co bych od tak jemného příběhu vůbec nečekala. Knihu jsem pak musela dočíst na jeden "zátah", přestože mi zbývalo přes sto stran. Nejspíš bych v tu chvíli ani neusnula. Když jsem knihu na chvíli odložila, ihned jsem měla nutkání ji popadnout a přelouskat zase pár stránek. 

Víc vám asi neprozradím, ale konec pro mě zůstal tak nějak otevřený a nedokončený.